Eskamotér: Vozovna Všebo - ÚnL-západ • 6,0 km • 111 m

Když se Noc dlouhých nožů přehoupla ze 14.3. na 15.3.2020 přehoupla přes půlnoc, měl jsem už dlouhejch runů a zviřátek kolem silnice dost, v Ústí to zavánělo vypnutejma semaforama a kvůli uzávěře hospod krz koronární virus i prázdnejma ulicema. Navíc bylo sucho, takže nastal čas vyzkoušet projekty, kde je potřeba trochu víc frikce a míň pohybujících se aut. Takže pojďme na to.

Urbany se v Ústí začínají čím dál víc komplikovat, protože lehký lajny už padly, a tak přichází čas vomotávek, fintiček, patiček, vedlejších uliček. To je dobrý, bo je to zábavnější, akorát je k tomu třeba pagóda a místo. Napadlo mi, že bych moh natáhnout nějakou paralelní linku v ose Masaryčky, ale se startem od všebořický vozovny.

Chtěl jsem tu lajnu nějak pokroutit a nabouchat jí tríčkama, co to pude. Pracovní název Eskamotér. Takže u kompíku vznikla solidní motanice, akorát jsem pak zjistil, že některý prvky budu muset vynechat kvůli ztrátě rychlosti a dojezdu do zamýšleného cíle. U některejch ani nevim, jestli půjdou sjet (nějakej metr jim chybí, ale ta žraločí ploutev je neodolatelná).

Takže od vozovny jsem to švenknul Dukejskejma hrdinama a Školní, což je zajímavě plazicí kombo s jednim deadpointíkem, ale cestou k Rondelu se to pak rozjede. Z Rondelu pak do Sanatorky a hned pravá do Vinařský, kde je taky jeden mrtvobod. Ale zase se to rozkutálí a tady hlavně správně najet do ulice U stadionu (tam, jak jsou Kroupové), aby člověk dojel až na Masaryčku. Když se to nepovede, tak je U Kroupů taky jeden deadman.

Na Masaryčce už je člověk bez rychlosti, takže si to musí nechat rozjet, aby přeskákal hupík u Sadový a kruhák u Vladimiru. Tady jsem to chtěl vytůnit průjezdem Londýnskou, ale po těch skopičinách už na tamější deadpoint nebyla rychlost. Takže pořád po Masaryčce a hle - průjezd Špitálskym náměstím u Plcha před kolbenkou.

Průběh oprátky u Plcha před hoknou. Dal jsem tomu 360 stupňů podle nové klasifikace neutralizačních rotací.

Tady už jsem měl zaplánovanej fade out, ale fóbie s sebou furt ještě mrskala, tak jsem to vohnul na Soňu H do Vaníčkovky a vznikla tak oprátka! (nazoomuj si mapu a uvidíš to) A že se nepřestala mrskat, tak vohnout do Revoluční a krz mírnej provoz až k chemičce na vrátnici. Doufal jsem v trochu nadupanější run, ale nakonec to pustilo takhle. I tak solidní fóglovina.

Ale ještě nekončíme, jdeme na Big Air.

Montérovi esek zdar
Papouš