Kohn v Kasejovicích: Na krátké cestě - U Kůrků • 3,2 km • 117 m

"Kohn, voní prej dostali ve městě pár facek..." - "Myslej v Kasejovicích? To u mě není žádný město." Židovskou anekdotou uvedl Honza Chobotnice Bašta svůj sjezdík z pátku 14.8.2020 poblíž Kasejovic na Plzeňsku, když jel vyzvednout ratolesti z letního tábora. Majitel shipyardu z Ouběnic mi zase zaplnil večer, protože jsem se samozřejmě ihned vydal pogooglovat, jak to bylo s tamním židovským osídlením. Nějaký tam žít museli, když tam dostal Kohn nabančeno, že.

O osudu židů v Kasejovicích pojednává řada prací, například bakalářka Kateřiny Strejcové. Židé přišli do Kasejovic koncem 16. století, po roce 1727 (translokační reskript, který nařizoval opětovné uzavření židů do ghett) pak byli nuceni se sestěhovat do ghetta u místního rybníka. Obydlí byla označena římskou číslici, jež se lišila od zbytku křesťanského obyvatelstva číslicí arabskou. Celkem se tu židům dařilo - jejich počet dosáhl koncem 18. století 120, měli dokonce vlastní synangogu a rabína. Holocaust zasáhl i místní židovskou komunitu - z 41 lidí přežila válku jediná žena.

Synagoga v Kasejovicích...

... a její interiér.

Zajímavou zprávou je, jak byli místní židé potrestáni za jeden mejdánek. "Velkou událost znamenal pro Židy bál. Jeden se udál 24.4.1799 v domě Jakuba Baše. Jenže tehdy byl zrovna Velikonoční pátek a dvorní dekret z roku 1796 veškeré radovánky a oslavy zakazoval. Avšak konání židovského bálu mělo také svůj význam, jelikož se oslavoval svátek Purim. Ačkoli se Baš vymlouval, že o zákazu nevěděl, celý spor došel až k soudu. Ten rozhodl, že Baš zaplatí pokutu 10 tolarů, Izák Freund a Emerich Ornestil pak 6 tolarů. Peníze putovaly do místního chudinského ústavu. Hůře dopadl Gabriel Neuman, který dostal 10 ran holí, rabín byl pak potrestán třemi dny domácího vězení. Ostatní účastníci bálu museli dohromady zaplatit 7 zlatých a 30 krejcarů, s dodatkem ještě dvěma tolary pro chudé."

Interesantní taky je, že Kohn, kterej měl dostat v Kasejovicích přes bendžo, se podle sbírky Židovských anekdot, kterou sestavil Karel Poláček (2. vydání, 1934, Nakladatelství »ORBIS«, Praha XII) měl jmenovat Popper. Ale fór je to dobrej.

Proplesku zdar

Chobotnice