Ve čtvrtek 25.6.2020 hodil Chobotnice do placu sjezd z Hájů do Placů, v nominativu Placy, což mi hlava nebere, protože žišičiřicijiditini, mže. Neutrál věnoval sv. Ivanovi. "Legendární poustevník žil v lesích okolo Bytízu. Měl srnku, kterou dojil, aby měl mléko," píše Chobotnice. Tak tohle je asi fakt jen legenda. Mary, paní domu dravého ústeckého neutral ridera Trysky, si jednu srnu ochočila, ale o možností ji dojit má pochybnosti. "V těch partiích by na sebe nenechala sáhnout," míní Mary. Trysčí srně Líze se daří dobře. Letos už dospěla a pořídila si outěžka jménem Bambi. I když mají Líza a Tryskouci dobré vztahy, Bambiho radši Líza schovává v lese a pochlubit se vnoučkem (jak říká Mary, srnčí babička) přišla jen jednou. Než si založila rodinu, byla Líza tulačka. Jednou odpochodovala z Ryjic (u Ústí nL) přes Labe někam k Lovečkovicum, kde si ji chtěli dát na víně. Zachránil ji obojek a FB výzva Hledá se chovatel ztracené srnky.
Sekretářka se s Lízou seznámila kuriozním způsobem. Jednou jsem jel k Tryskoj na Southfork a že se mu proplazim kolem baráku a bafnu na něj skrz dveře ze zahrady do obýváku. Když jsem vykouknul zpoza rohu, že tam na něj juknu, stála tam srna! Málem mi z toho rupla pumpa, čímž jsem si vykopal jámu a sám do ní spad.
Líza a Bambi Tryskovi.
A naposled k srnám: na Chomutovsku jsem kdysi zaregistroval historku, že pani šla do lesa na borůvky, najednou se objevil srnec a zrasil ji růžkama. To se mělo stát nezávisle na sobě třem návštěvnicím lesa, co údajně měly své dny. Srnec byl ochočený, lidí se nebál, ale asi v něm zapracovaly hormony. Historka to nebude ojedinělá, podle toho, co se píše TADY.
Malej Bambitka.
Jo a ten Ivan teda. Geolog Václav Cílek píše, že má v Bytízu poustevník svůj kámen - "plochý, 120 cm vysoký a 5 m dlouhý, nepravidelně trojúhelníkový balvan z granodioritu, který ...leží na úpatí vrchu tradičně nazývaného Vrch sv. Ivana. Zde
bylo lokalizováno několik zlatých dolů vázaných na krátké křemenné žíly
nebo na rýžoviska mezi Bytízem a Dubencem. Celá oblast je známa jako
Staré hory a její hornický rozkvět spadá před 19. století. Zlatonosné doly
byly otevřeny ještě v roce 1915, ale bez velkého úspěchu."
Zlatý doly, dojný srny, stavitelé lodí a prospektoři... hustej kraj.
Žádné komentáře:
Okomentovat